SKLOP povídka

Byť se tvrdí, že jsou stěny daného sklepa postříkány jemnou vrstvou betonu, podle některých vyprávění to není pravda. Prý se totižto při slavnostním otevření sklepa začali záhadně objevovat mnohonožky ve všech koutech. Začalo to první mnohonožkou, které si Antonín všiml skrz prosklenou podlahu, jak si lozí mezi víny v místnosti pod ním. Taktně to naznačil majiteli, ale ten než tam došel, byli tam tři. Ihned je šel vyhodit, ale než sešel schody zpět, lidé se rozhodli odejít. Při pohledu na sklep se majitel nedivil. Podlaha se hemžila mnohonožkami. Nějaký čas se majitel s architektem snažil přijít na kloub, odkud se mnohonožky berou. Nenechali jediné místo ve sklepě chladným, však mnohonožky se vždy rozmnožili na místech, kam se nedívali. Poté se rozhodli na to najmout profesionáli. Ty použili nejrůznější otravné plyny a jedy, ale zákeřných mnohonožek se nezbavili. Poté však přišel vysoký a hubený podivín, celý oděn v černé, který se údajně jmenoval Memphist, a který nabídl pomoc majiteli a architektovi, kteří po ní chňapli jako dravec po kořisti, ani si nerozmyslili, co podepisují. Až byla služba vykonána, Memphist ze podivně zasmál a na obzoru se ztratil. Smlouva, kterou podepsali, jim v rukou vzplanula, a architekt s majitelem stihli přečíst pouze závěr "..daruji toto místo ďáblu". V tu chvili jim vyhrkli kapičky potu na čele. Naštěstí však přišel Antonín, prý se zeptat jak jde deratizace. Když se o tom všem doslechl, zavolal ihned na pár míst, a do dvou dnů přišel posvětit místo samotný papež! Nikdo netušil že má Antonín až takové kontakty. Od té doby se údajně ďábel snaží dostat na toto místo vší svou mocí, což se mu nedaří buď díky svěcené vodě, nebo díky pevnému přátelství které mezi třemi muži zapříčinil on sám, a zanechává tak stěnu navždy zkroucenou a mírně hrbolatou.